středa 8. května 2013

FIDŽI - Bula Bula a pověstný „Fiji time“

Nadi 
Po přistání nás v letištní hale kromě horkýho  vlhkýho počasí čekalo přivítání v podobě zpívajících chlapíků s kytarami – příjemnej kýč J


Ve frontě k imigračnímu okýnku jsme se s Jardou o něčem bavili a najednou mě oslovil černoch a povídá pěknou češtinou:  „mluvíte česky?“ :D Hahaha… no zírala jsem jak puk! Byl to Musi, týpek z Etiopie, kterej kdysi studoval v Československu střední a vysokou školu J Na Fiji se přijel nalodit na přepravní loď na které pracuje. Chvilku jsme si povídali, předal nám číslo na svou kamarádku Blanku z Prahy, kterou máme pozdravovat a pokračovali jsme každej svou cestou.

Musi z Etiopie
V letištní hale se na nás vrhli místní obchodníci, vítali nás BULA BULA jak je místním zvykem, a začali nám nabízet všechno možný, od bydlení přes výlety, taxi apod.  Nebylo to moc příjemný, tak jsme chtěli co nejrychleji vypadnout, ale získat třeba jen mapu města, aniž by nám někdo něco nabízel, to bylo nemožný!
Po tom co jsme uprchli před všema snaživýma obchodníkama  (zbavíte se jich nejrychleji tak, že řeknete, že nemáte peníze), jsme se vydali na bus. Podle mapy co jsme měli, to měl být k našemu hostelu jen kousek… Na zastávce jsme vyzjistili, že bus stojí  1FJD, tak teď jen počkat až pojede…To tu ale nikdo neví přesně – pověstný FIJI TIME, prostě až pojede, tak pojede… Krása :-D Ale o tom se tu ještě dočtete, tady se jednoduše nikdo nikam nehoní…

Během našeho čekání  zastavovalo u zastávky každý taxi a dokonce i normální auta a všichni nás s vidinou peněz chtěli svézt… S úsměvem jsme jen kroutili hlavou a já už si přála bejt na hostelu, jelikož jsem po první půlhodince na Fijijské půdě byla propocená skrz naskrz! Asi za 20 min přijel bus – rozhrkaná plechovka bez oken, narvaná místníma… no dost na nás koukali, když jsme se jim do busu s mini uličkou (mají tu vždy 5míst vedle sebe) narvali i s obříma krosnama… moc příjemně jsem se fakt necejtila, celá mokrá, s krosnou a baťohem (ty teď pro mě vážily asi sto kilo), z obou stran nalepená na místní domorodce, každou zastávku něčí pozadí v obličeji...no prostě exotika jak se patří!
Chyběly mi tu už jen slepice na klíně… :-D


Před cestou jsme ještě poprosili řidiče, ať nám řekne, kde máme vystoupit a pak jsme se asi půl hodiny kodrcali ve 30° stupňovym vedru centrem Nadi… nabalená, v pohorkách a s bagáží mi to přišlo jak dlouhý hodiny, ale řidič furt nic… Po dalších pár minutách už mi to bylo fakt divný, tak jsem hučela do Jardy, kterej seděl blíž, ať se zeptá, kdy že tam budem… Nakonec se moje špatný tušení naplnilo, řidič měl taky FIJI TIME a zapomněl nám říct… samozřejmě, jak jinak :-D Tak jsme se na druhým konci města museli nalodit na jinej bus za 2$, směr zpět do centra Nadi, kterej jel nakonec přímo až k našemu hostelu… uff! Jaká to úleva shodit ze sebe tu šílenou bagáž! A tak jsme na nic nečekali a celý promočený potem vyrazili rovnou na pláž, vykoupat se do moře…  ;)
Jaký bylo ale zklamání, když jsme ho uviděli! No masakr, voda špinavá jak na Mácháči! Shodli sme se na tom, že k dokonalosti nám chybí už jen Bezděz…! Ale stejně jsme do tý vody po 2 dnech cestování bez sprchy vlezli a půl hodiny se tam jentak rochnili jak hroši v rozbahněným Nilu… Trošku jsem teda podcenila rovníkový sluníčko a po 30minutách u vody jsem se spálila jak rak – taková školácká chyba!!!

Po příjemný sprše na hostelu jsme si šli sjednat odjezd na některý z ostrůvků severně od Viti Levu. Možnosti byly Yasawa Islands nebo bližší Mananuka Islands. Nakonec jsme vybrali cenově nejvýhodnější ostrov Mana, který vyšel za 65 FJD na den i s jídlem… což bysme utratili i tady na hlavním ostrově. Akorát nám zapomněli říct, že v ceně není transfer  (130FJD), takže nás ještě mělo čekat ranní překvapení…
Večer jsem se chtěla najíst, u hostelu zrovna podávali místní specialitu (prej), tak jsem si ji dala… No lidi, k pověstné výborné Fijijské kuchyni mělo tohle hoooodně daleko! Myslim, že nejsem zas tak vybíravá, ale tohle se nedalo jíst :-D Jediný co se dalo pozřít bylo kus kuřete a pečená dýně, ale pak k tomu byly ňáký řasy chutnající jak bahno, pečivo bez chuti konzistenčně něco mezi rohlíkem a chalvou a kostky ryby v nějakým bílým kyselým nálevu… No fakt mňamka za 18 babek! :-/ snad budu mít příště šťastnější výběr…!




Žádné komentáře:

Okomentovat