Přišel den mého odletu. Předem jsem toho moc nezařizovala,
jen základní nezbytnosti na úřadech… Uspořádala jsem velkou víkendovou rozlučku
a balila se na poslední chvíli v den odletu… KLASIKA! J
Samozřejmě doporučuju se sbalit aspoň pár dní dopředu a ne
v den odletu s kocovinou jako já :-D Po celovíkendový rozlučkový party
jsem měla v hlavě kde co, jen ne čistý myšlení :-D (ještě jednou díky,
kamarádi moji, byl to skvělej víkend!)
Pro cestovatele: A
co teda s sebou? Co nejmíň věcí to půjde! Všechno totiž stejně nakoupíte
tady – v každým městě, malým i velkým, jsou obchody armády spásy, kde
seženete za pár dolarů opravdu všechno, od oblečení, přes knihy, až po postel
do auta J
Pokud jedete na
zimu, doporučuju sbalit si termoprádlo – já v něm nakonec spim, protože
kiwíci nemaj topení, což byl pro mě celkem šok! :o)
Taky doporučuju se
předem zamyslet nad kombinací barev vašeho prádla, abyste při prvním praní na
Zélandu nezjistili (jako já), že máte všechno tmavý a k tomu bílej
ručník!!! :-D
Den D:
Na letiště jsem jela autem společně s maminou, tátou
a Julkem… Měla jsem pár hodin rezervu, takže jsme ji využili k vypití pár
posledních českých piv v hospůdce před Prahou, jak jinak že? J
Na letišti jsem se odbavila, naši se mi ještě vysmáli, že
mám krosnu větší než sebe (no mávala se mnou pěkně :D), chvíli jsme pochodovali
po letišti, jak kdybychom tím mohli oddálit loučení, ale nakonec na něj stejně
došlo – táta zavelel a vzali jsme to radši hopem – žádný dlouhý proslovy (to by
totiž asi ani jeden z nás neustál) a rychle každej svou cestou… No slzička
mi stejně ukápla, ale hrála jsem hrdinku a dobře to zamaskovala J
Hodinu na to jsem už nastupovala do letadla směr Seoul.
Teda troufám si tvrdit, že v celým letadle jsem byla jediná evropanka snad
jen já. Ještě pár bílých chlapů a jinak samý Korejci :-D Čekal mě 10 hodinovej
let, kterej jsem chtěla celej prospat…což se samozřejmě nestalo, ani přesto, že
jsem z tý víkendový rozlučky byla fakt uplně hotová! Tak jsem si stejně jako
mí korejští spolucestovatelé nasadila jednorázový bačkůrky, přikryla se
příjemnou dekou s nápisem Korean Air a sledovala filmy z poměrně
slušnýho výběru. A je to tady… LETIM!!! Už není cesty zpět!
Žádné komentáře:
Okomentovat