Nadi
Po přistání nás v letištní hale kromě horkýho vlhkýho počasí čekalo přivítání v podobě zpívajících chlapíků s kytarami – příjemnej kýč J
Po přistání nás v letištní hale kromě horkýho vlhkýho počasí čekalo přivítání v podobě zpívajících chlapíků s kytarami – příjemnej kýč J
Ve frontě k imigračnímu okýnku jsme se s Jardou
o něčem bavili a najednou mě oslovil černoch a povídá pěknou češtinou: „mluvíte česky?“ :D Hahaha… no zírala jsem
jak puk! Byl to Musi, týpek z Etiopie, kterej kdysi studoval v Československu
střední a vysokou školu J
Na Fiji se přijel nalodit na přepravní loď na které pracuje. Chvilku jsme si
povídali, předal nám číslo na svou kamarádku Blanku z Prahy, kterou máme
pozdravovat a pokračovali jsme každej svou cestou.
Musi z Etiopie |
V letištní hale se na nás vrhli místní obchodníci,
vítali nás BULA BULA jak je místním zvykem, a začali nám nabízet všechno možný,
od bydlení přes výlety, taxi apod.
Nebylo to moc příjemný, tak jsme chtěli co nejrychleji vypadnout, ale
získat třeba jen mapu města, aniž by nám někdo něco nabízel, to bylo nemožný!
Po tom co jsme uprchli před všema snaživýma
obchodníkama (zbavíte se jich
nejrychleji tak, že řeknete, že nemáte peníze), jsme se vydali na bus. Podle
mapy co jsme měli, to měl být k našemu hostelu jen kousek… Na zastávce
jsme vyzjistili, že bus stojí 1FJD, tak
teď jen počkat až pojede…To tu ale nikdo neví přesně – pověstný FIJI TIME,
prostě až pojede, tak pojede… Krása :-D Ale o tom se tu ještě dočtete, tady se jednoduše
nikdo nikam nehoní…
Během našeho čekání
zastavovalo u zastávky každý taxi a dokonce i normální auta a všichni
nás s vidinou peněz chtěli svézt… S úsměvem jsme jen kroutili hlavou
a já už si přála bejt na hostelu, jelikož jsem po první půlhodince na Fijijské
půdě byla propocená skrz naskrz! Asi za 20 min přijel bus – rozhrkaná plechovka
bez oken, narvaná místníma… no dost na nás koukali, když jsme se jim do busu s mini
uličkou (mají tu vždy 5míst vedle sebe) narvali i s obříma krosnama… moc
příjemně jsem se fakt necejtila, celá mokrá, s krosnou a baťohem (ty teď pro
mě vážily asi sto kilo), z obou stran nalepená na místní domorodce, každou
zastávku něčí pozadí v obličeji...no prostě exotika jak se patří!
Chyběly mi tu už jen slepice na klíně… :-D
Chyběly mi tu už jen slepice na klíně… :-D
Před cestou jsme ještě poprosili řidiče, ať nám řekne, kde
máme vystoupit a pak jsme se asi půl hodiny kodrcali ve 30° stupňovym vedru
centrem Nadi… nabalená, v pohorkách a s bagáží mi to přišlo jak dlouhý
hodiny, ale řidič furt nic… Po dalších pár minutách už mi to bylo fakt divný,
tak jsem hučela do Jardy, kterej seděl blíž, ať se zeptá, kdy že tam budem…
Nakonec se moje špatný tušení naplnilo, řidič měl taky FIJI TIME a zapomněl nám
říct… samozřejmě, jak jinak :-D Tak jsme se na druhým konci města museli nalodit
na jinej bus za 2$, směr zpět do centra Nadi, kterej jel nakonec přímo až k našemu
hostelu… uff! Jaká to úleva shodit ze sebe tu šílenou bagáž! A tak jsme na nic
nečekali a celý promočený potem vyrazili rovnou na pláž, vykoupat se do moře… ;)
Jaký bylo ale zklamání, když jsme ho uviděli! No masakr,
voda špinavá jak na Mácháči! Shodli sme se na tom, že k dokonalosti nám
chybí už jen Bezděz…! Ale stejně jsme do tý vody po 2 dnech cestování bez
sprchy vlezli a půl hodiny se tam jentak rochnili jak hroši v rozbahněným
Nilu… Trošku jsem teda podcenila rovníkový sluníčko a po 30minutách u vody jsem
se spálila jak rak – taková školácká chyba!!!
Po příjemný sprše na hostelu jsme si šli sjednat odjezd na
některý z ostrůvků severně od Viti Levu. Možnosti byly Yasawa Islands nebo
bližší Mananuka Islands. Nakonec jsme vybrali cenově nejvýhodnější ostrov Mana,
který vyšel za 65 FJD na den i s jídlem… což bysme utratili i tady na
hlavním ostrově. Akorát nám zapomněli říct, že v ceně není transfer (130FJD), takže nás ještě mělo čekat ranní
překvapení…
Večer jsem se chtěla najíst, u hostelu zrovna podávali místní specialitu (prej), tak jsem si ji dala… No lidi, k pověstné výborné Fijijské kuchyni mělo tohle hoooodně daleko! Myslim, že nejsem zas tak vybíravá, ale tohle se nedalo jíst :-D Jediný co se dalo pozřít bylo kus kuřete a pečená dýně, ale pak k tomu byly ňáký řasy chutnající jak bahno, pečivo bez chuti konzistenčně něco mezi rohlíkem a chalvou a kostky ryby v nějakým bílým kyselým nálevu… No fakt mňamka za 18 babek! :-/ snad budu mít příště šťastnější výběr…!
Večer jsem se chtěla najíst, u hostelu zrovna podávali místní specialitu (prej), tak jsem si ji dala… No lidi, k pověstné výborné Fijijské kuchyni mělo tohle hoooodně daleko! Myslim, že nejsem zas tak vybíravá, ale tohle se nedalo jíst :-D Jediný co se dalo pozřít bylo kus kuřete a pečená dýně, ale pak k tomu byly ňáký řasy chutnající jak bahno, pečivo bez chuti konzistenčně něco mezi rohlíkem a chalvou a kostky ryby v nějakým bílým kyselým nálevu… No fakt mňamka za 18 babek! :-/ snad budu mít příště šťastnější výběr…!
Žádné komentáře:
Okomentovat